Výlety v okolí Setúbalu

_uvod-vylety-v-okoli-setuubalu

O Setúbalu jsem psala ve svém předchozím článku. Teď bych se s vámi mrkla na pár tipů na výlety v této oblasti. Měli jsme na pár dní půjčené auto z půjčovny Europcar, takže jsme okolí Setúbalu projeli sice rychle, ale projeli. Určitě stojí za to si na pár dní auto půjčit. Výhodné je půjčit si ho rovnou na letišti, a pak ho vrátit v kanceláři v Setúbalu. Nemusíte se trmácet se zavazadly veřejnou dopravou a podíváte se do okolí tohoto města. Nicméně většina míst je dobře dostupná i veřejnou dopravou, což považuji za velkou výhodu Setúbalu. 
 
První výlet, který jsme autem podnikli, byl do městečka Lagoa de Albufeira. Už jsme tam byli jednou na motorce, když jsme byli nějaký čas v Sessimbře. Město jako takové není nijak zajímavé. Za návštěvu ale stojí místní pláž. Je tu totiž přírodní jezero spojené s oceánem. Díky přílivu a odlivu tu vzniká silný proud a vy se můžete z jezera nechat odnést až do oceánu. Často tu na pláži u oceánu bývají velké vlny. Většinou je tak tahle pláž prázdná a všichni se povalují po písečných dunách a na pláži u jezera, kde je klidná voda ideální pro rodiny s dětmi. Děti tu můžou běhat po nekonečných písečných dunách, a když vás zaskočí hlad, tak si můžete zajít na občerstvení přímo u parkoviště. Srandu jsme si tu v silném proudu užili i během naší předchozí návštěvy ještě předtím, než jsme měli Artura. Tomu se tady líbilo, běhal po písku a koulel se dolů z písečných dun. Jak říkám, ideální místo pro děti. 

lagoa da albifeira

jezero lagoa da albufeira
 
Cestou z Lagoa de Albufeira jsme to vzali přes pohoří Serra da Arrábida. Pohoří lze zdolat jen po silnici N379-1. Je to cesta, která vede vysoko nad místními plážemi. Na ty se během sezóny dostanete pouze veřejnou dopravou. Osobní auta tam mají vjezd zakázaný, což je vlastně super. Silnice není přecpaná zaparkovanými auty a autobusy na pláže jezdí v celkem krátkých intervalech. Linka 4472 jede z Avenida Luisa Todi v Setúbalu přes pláže Praia da Figueirinha, Praia do Galápos až na konečnou na pláž Praia da Creiro. 

vinice Serra da Arabida
 
Na cestě přes pohoří Serra da Arrábida si užijete hlavně dechberoucí výhledy na místní pláže. Podél silnice jsou malinká odpočívadla a z jednoho z nich je krásný výhled na klášter Convento de Nossa Senhora da Arrábida. Klášter byl postavený v 16.století. Je to komplex bílých budov, perfektně zapadajících do zeleně přírodního parku. Komplex se skládá ze dvou kaplí, kuchyně, jídelny, knihovny a čtyřiceti dalších místností, kde mohou mniši meditovat v izolaci. V současnosti je možné si v klášteře domluvit dopředu prohlídku (e-mail: arrabida@foriente.pt). Prohlídky se konají vždy od středy do neděle za poplatek 5 euro.

klaster serra da arrabida
 
Cestou přes národní park se rozhodně nezapomeňte zastavit na vyhlídce Miradouro Pontinho da Arrábida. Je odsud perfektní výhled na pláže v národním parku, ale i na poloostrov Troia. Na místních prknech si uděláte perfektní fotku třeba na Instagram :-). Artur tuhle vyhlídku prospal, takže já mám jednu z mála fotek z dovolené právě odsud. 

vyhlidka pontinho da arrabida
 
Další naší zastávkou během naší tour autem bylo městečko Palmela. V pohodě se sem ale dostanete i autobusem ze Setúbalu. Jezdí sem více linek v poměrně častých intervalech. V Palmele jsme nejdřív navštívili místní hrad. Je ve velmi dobrém stavu. Přístupný je zdarma. Občerstvit se můžete v blízké kavárně, kde nabízí i skvělé ovocné nanuky. Z hradu je krásný výhled na celé město a dohlédnete i na pobřeží. Smutný pohled byl ale na protější kopec, který zdevastovaly místní požáry v červenci 2022. Když jsme u hradu vystoupili z auta, tak byl stále ve vzduchu cítit kouř, ačkoliv oheň už byl dávno uhašen. Požáry jsou v této oblasti velmi rizikové, hrozí totiž rozšíření do národního parku Serra da Arrábida, kde by taková katastrofa měla nedozírné následky. Nicméně ten poslední požár se podařilo uhasit a národní park byl ušetřen zkázy.

palmela hrad
 
My jsme Palmelu navštívili v době, kdy tu zrovna probíhalo vinobraní. Město bylo krásně vyzdobené a na náměstí byly stánky vinařství z okolí. Město Palmela je považované za centrum vinařství na poloostrově Setúbal. Po celém centru města byly stánky s občerstvením a několik pódií s hudební produkcí. Artura nejvíc bavily místní svítící koule v parku :-). Ochutnali jsme pro zajímavost pár vzorků vín. Stánky tu měli převážně větší vinařství. Dali jsme si prkýnko s místními sýry a salámy a vyrazili jsme směr Setúbal. Do naší ulice, jak celou dobu říkal Artur našemu ubytování. 

Palmela

Palmela vinobraní
 
Během toho, co jsme měli půjčené auto, jsme ještě podnikli výpravu do vinařství Filipe Palhoca. Tam je totiž bez auta téměř nemožné se dostat. Hledala jsem možnost jak se tam přiblížit autobusem, ale s Arturem by to nešlo. Museli bychom totiž jít velký kus cesty z městečka Poceirao po hlavní silnici. Je to něco málo přes 2 km. Vzhledem k tomu, že jsme tou dobou šli třeba 500 m celou hodinu, protože každý kámen po cestě byl hodně zajímavý, jsme autobusovou variantu museli zavrhnout. Autem jsme tam byli ze Setúbalu za necelou půl hodinu. Ve vinařství zrovna sklízeli bílé hrozny. Artura tam ale nejvíc uchvátil jejich traktor, na který si mohl i sednout.

prijezd do vinastvi filipe palhoca

palhoca 2

Ochutnala jsem tu nový ročník vína Merlot a Cabernet Sauvignon. Obě vína byla skvělá. Merlot o něco sladší. Pro mě byl o trochu lepší Cabernet, který byl sušší a kořeněnější. Zaujalo mě i jejich růžové víno. Je z odrůdy Moscatel Galego Roxo, což je odrůda, která není tolik populární kvůli nižší odolnosti vůči chorobám. Její produkce je tak hodně nízká. Růžové víno z této odrůdy je ale perfektně aromatické, svěží a ovocné. Jako poslední jsem ochutnala červené víno Vinhas Velhas Quinta da Invejosa, které bylo také skvělé. A proto jsem ho po příjezdu domů zařadila do naší nabídky. 

vinarstvi filipe palhoca

Palhoca 1
 
Cestou z vinařství jsme navštívili restauraci Pedra de Sal, kde si vyberete čerstvou rybu a oni vám jí připraví na grilu. Ryba je rozpůlená, a tím pádem skvěle ochucená. Jako přílohu podávají salát a brambory. Vyzkoušeli jsme i jejich dezert z vajíček. Vypadal děsně sladce ale byl super. Po obědě jsme se vydali do přírodní rezervace Reserva Natural do Estuário do Sado. Měli jsme tu v plánu navštívit místo s názvem Mourisca Water Mill. Tohle místo jsem měla vyhlídnuté kvůli perfektním fotkám při západu slunce. Ten jsem vzhledem k tomu, že jsme tam byli v poledne, nečekala, ale překvapil mě místo toho opravdu obří odliv. Všechny lodě byly na suchu a voda byla v nedohlednu. Tak jsme si aspoň dali u mlýna kávu. Prohlédli jsme si muzeum umístěné přímo v solném mlýnu a vyrazili jsme zpátky do Setúbalu. 

mourisca water mill

mourisca water mill sado
 
Tím naše výlety autem skončily a z nás se stali pěšáci odkázaní na veřejnou dopravu :-). To se moc nepozdávalo Arturovi, který nechtěl vrátit auto chlapíkovi z půjčovny. Nakonec se ho ale vzdal. Autobusem jsme pak podnikli výlet do městečka Azeitao, kde na nás čekal obchodní zástupce z vinařství José Mária da Fonseca. Měli jsme ale trochu problém s dopravou. Autobus, který jsem měla vyhlídnutý, nepřijel ani po víc než hodině čekání. Stihli jsme si vypít kafe v kavárně poblíž zastávky a autobus pořád nikde. To už mě bylo trochu divné, a tak jsem oprášila svoji portugalštinu a zeptala se místních důchodců a důchodkyň na zastávce, jak to, že autobus nepřijel, a jak se teda dostaneme do Azeitao. Jedna paní se nás ujala a hned do dalšího autobusu nás nacpala po rozhovoru s řidičem. A bylo to. Hned jsme jeli, a přestože tenhle spoj jsem nikde nenašla, dovezl nás do městečka Azeitao :-).

Azeitao
 
Z vinařství José Mária da Fonseca dovážíme skvělý Moscatel de Setúbal, který si spousta z vás velmi oblíbila. Měli jsme tam domluvenou prohlídku jejich muzea. V rámci prohlídky vám ukážou jejich historické vybavení a sudy s Moscatelem, které podnikly na lodích cestu po oceánu. Jsou to tzv. Torna Viagem. Součástí prohlídky jsou i stodoly, ve kterých mají uskladněné neskutečné množství dezertního vína Moscatel de Setúbal. Na konci těchto skladů je místnost s nejstaršími sudy, které ve vinařství mají. Jsou to ročníkové moscately. Do této místnosti mají přístup jen velmi vážené návštěvy jako jsou například králové a královny. Jen těm dají ochutnat zdejší uskladněná vína. Obyčejní smrtelníci mohou ale nekouknout dírou ve dveřích :-). 

muzeum jose maria da fonseca

Fonseca3

fonseca sudy

Fonseca7
 
Kromě Muzea v Azeitao najdete i restauraci Wine Corner, kde můžete ochutnat po skleničce celou produkci vinařství José Mária da Fonseca. 

wine corner
 
Další zajímavostí městečka Azeitao je místní řemeslná dílna. V té se vyrábí tradiční portugalské kachličky Azulejos. Zdejší výroba Azulejos je stará více než 500 let. Po výkladu od A do Z si můžete i namalovat vlastní kachličku. Mimochodem víte, jak se dostaly tyto kachličky do Portugalska, kde jsou dodnes symbolem? Přivezli je sem Arabové, nejprve vznikla továrna na Azulejos ve Španělské Seville ve 13. století. Král Manuel je pak poprvé představil v Portugalsku v roce 1503, kdy je objevil při své cestě do Sevilly. Název Azulejos nemá nic společného s jejich modrou barvou, která se portugalsky řekne azul. Název je odvozen od arabského slova azzelij nebo al-zuleycha, které označovalo malé leštěné kameny. První stavbou, která byla v Portugalsku dekorovaná slavnými azulejos, byl Palácio Nacional de Sintra. Později už se modré kachličky začaly objevovat na fasádách kostelů (např.  Igreja dos Congregados v Portu), klášterů, na vlakových zastávkách (například zdobí zastávku ve městě Pinhao) a ještě později se pak objevily Azulejos i na zastávkách metra. 

azuleijos Azeitao
 
Kachličkami to ale nekončí. Azeitao proslavily také místní sýry. Jsou považovány za jedny z nejlepších v Portugalsku. Jedná se o ovčí sýry nesoucí většinou označení DOP. Mohou tak pocházet pouze z Palmely, Setúbalu nebo Sessimbry. Je pro ně typická nakyslost, slanost a typická chuť zdejších bylinek. Sýr je vyrobený ze syrového ovčího mléka a jako syřidlo se používá místní rostlina, tzv. portugalský bodlák česky artyčok kardový. Sýr je tak díky tomu vhodný pro vegetariány. Zdejší sýry musí zrát minimálně 20 dní. V létě zrají 20 dní, v zimě pak 40 dní. A jak to, že se tento skvělý sýr začal vyrábět právě na Setúbalu? Jeho tradice se začala psát už v 19.století, kdy se na Setúbal přistěhoval farmář Gaspar Henriques de Paiva. Přestěhoval se z regionu Beira. Svůj nový domov si zamiloval. Chyběl mu ale další výborný portugalský sýr, který se vyráběl v jeho domovině v pohoří Serra da Estrela. V roce 1830 koupil Paiva speciální ovce Bordalesa z regionu Serra da Estrela. Domluvil se s místním pastýřem, aby mu jednou ročně přišel pomoct s výrobou sýra. Měl jen málo ovcí, takže jeho sýry byly malé, a stejně tak celá jejich produkce. Jeho sýr byl ale tak dobrý, že brzy získal věhlas. Později pak učil lidi ze sousedství, jak vyrobit tento sýr pouze ze tří ingrediencí – ovčího mléka, soli a artyčoku kardového. Zanedlouho na Setúbalu výrobců sýra přibývalo. V roce 2014 se sýr z Azeitao dostal na seznam TOP 50 nejlepších gastronomických produktů na světě podle Great Taste Award. A co z toho plyne? Že byste se určitě při návštěvě Portugalska neměli nechat připravit o ochutnávku tohoto sýra. Seženete ho celkem snadno i v jiných částech Portugalska v běžných obchodech, nemusíte kvůli tomu do Azeitao.

Queijos-Azeitão-DOP
 
Další výlet, který byste určitě neměli vynechat, je plavba trajektem na poloostrov Troia. Buď se můžete plavit trajektem pouze pro pěší z přístavu, který leží blíže centru města (jedna cesta 8,4 euro, zpáteční se neplatí). Anebo můžete vyrazit do jižního přístavu trajektem, který přepravuje i auta. My vyrazili tím pro pěší. Je to kratší plavba pouze na protější břeh. Bližší informace o odjezdech a cenách trajektů najdete na stránce Atlantic ferries (Atlantic Ferries - Troia begins here | Ferries & Catamaran service : Atlantic Ferries). 

plaze troia
 
Na poloostrově Troia najdete úžasné bílé písčité pláže. Pozor jen na výraznější odliv a příliv oproti městské pláži v Setúbalu. Během odpoledne tu pláž objížděl plavčík na čtyřkolce a posouval lidem jejich deky, aby jim je nevzal příliv. Na plážích jsou dva plážové bary - bar Praia a bar Praia II.. Pravděpodobně patří stejnému majiteli, protože nabídka je v obou barech stejná. A v obou nic moc. Dát si tam můžete jen asi tři druhy sendvičů nebo nanuk. Lepší restaurace hledejte hned v přístavu, kde vás vyloží trajekt. Měli tu i velmi dobrou zmrzlinu. V posledních letech se z poloostrova Troia stal takový luxusní rezort, takže počítejte s vyššími cenami než v Setúbalu. Večer můžete v přístavu sledovat majitele jachet, jak přijíždí a parkují. Což bylo celkem zajímavé, protože ne všichni uměli jachtu zaparkovat. Některým to trvalo hodně dlouho. Jiní zase nechali parkování na manželkách. No, byla to zajímavá podívaná :). 

Troia bar praia

troia plaz

poloostrov Troia
 
Kromě restaurací tu lze najít i třeba Decathlon, kde si můžete zakoupit chybějící doplňky na pláž. Při západu slunce jsme se pak vraceli zpátky do Setúbalu se spícím Arturem, který usnul na stole hned potom, co snědl svoji porci zmrzliny :-) a my jsme tak mohli u drinku nerušeně pozorovat parkování jachet :-). 
 
Autobusem ze Setúbalu se dostanete i do městečka Sessimbra (linka 4642). Jen pozor, o víkendech nejezdí tak často. My jsme se do Sessimbry během našeho výletu nedostali, ale byli jsme tam o pár let dřív. Bydleli jsme tam asi týden a jeli jsme tam autobusem z Lisabonu. Je to příjemné místo na klidnou dovolenou. Přímo ve městě je krásná písečná pláž. Sessimbra je bývalá rybářská vesnička, takže není překvapením, že tu najdete spoustu skvělých rybích restaurací. Ceny jsou často velmi příznivé. Najdete tu i tržnici, kde si koupíte čerstvé ryby, ovoce a zeleninu. Je to klidné městečko, které stojí za návštěvu. Pokud se rozhodnete tu strávit trochu delší dobu než jen jednodenní výlet, tak si myslím, že určitě nebudete litovat. Nad městem se tyčí také celkem zachovalý hrad. Jeden den jsme také podnikli pěší výlet na pláž Praia do Ribeiro do Cavalo. Je to písečná pláž, trochu hůř přístupná. Ale stojí za to se sem vydat, protože na ní budete mimo sezónu pravděpodobně sami jen se spoustou racků, jako jsme byli my. 

Sessibmra

praia do cavalo

praia do ribeiro do cavalo
 
Pokud si půjčíte auto nebo motorku, tak se můžete ještě ze Sessimbry vydat na mys Cabo de Espichel. Je tu krásný výhled na strmé útesy. Najdete tu maják a kostel Nossa Senhora do Cabo de Espichel. Místní cedule pak upozorňují i na výskyt otisků ve skále z dob dinosaurů. Ty se nám ale nepodařilo na protější skále rozpoznat. Na fotkách si jistě povšimnete, že jsme výrazně mladší :-). Právě jsem podle fotek zjistila, že jsme tam nebyli jen o pár let dřív, ale už v roce 2014. Byla to moje první návštěva Portugalska s mým dneska už manželem :-). Mimochodem, krásný je odsud také západ slunce. 

Cabo de Espichel

cabo de espichel 2014

Když už se vypravíte do Setúbalu, tak nemůžete vynechat návštěvu místních pláží. Jak už jsem psala, v sezóně se na pláže v přírodní rezervaci dostanete jen autobusem (linky 4472 - na konečnou Praia da Creiro, nebo 4424 jen na Praia da Figueirinha). Z konečné zastávky autobusu je to ještě kus cesty z kopce na pláž Praia do Creiro nebo na proslulou pláž Pontinho da Arrábida. Když se vám nebude chtít jít delší cestu dolů, tak můžete vystoupit o zastávku dřív a dostanete se na pláže Praia Galápos, Galapa a Galapinhos. Všechny pláže jsou nádherné. My jsme dojeli na konečnou a vydali jsme se dolů na pláž Pontinho da Arrábida. Asi po 100 metrech, když jsme viděli, jak je to daleko, jsme se rozhodli se vrátit. Protože představa, že do toho kopce vláčíme určitě spícího Artura nás odradila, a tak jsme se šli kus po silnici zpátky na pláž Galápos. Návštěvníkům bez dětí vyřízených z pláže, doporučuji určitě dolů sejít :-). Stojí to za to. 

pontinho da arrabida

prirodni rezervace serra da arrabida

praia galapa

praia galapos
 
Doporučit můžu i pláž Praia da Figueirinha, která je blíž k Setúbalu. Nám se občas ale stalo, že nad pohořím Serra da Arrábida se držely mraky, a tak jsme byli na pláži v mlze, zatímco v Setúbalu bylo krásně slunečno. Cestou na tyto krásné přírodní pláže mě ještě zaujal průjezd zaprášenou cementárnou, která je v těsné blízkosti těchto pláží. A také pevnost předělaná na nemocnici. A mezi těmito dvěma místy se nachází Ekoresort, který je podle mě na vůbec nejhorším možném místě. Ubytování je to asi hezké, ale pláž je asi nejhorší na celém Setúbalu. Navíc jste ubytovaní v blízkosti již zmíněné cementárny. 

praia da figueirinha

pobrezi serra da arrabida
 
Pokud byste zatoužili po ničím nerušeném relaxu, pak hledejte ubytování jižně od poloostrova Troia v oblasti Praia da Comporta. Je tu spousta dechberoucích ubytování a pláže jsou tu naprosto fantastické. Podle mě si tu musíte připadat jako někde v Karibiku. Nic vás tu nebude rušit, je to lokalita vhodná pro relaxaci. 

praia da comporta
 
Co se týká našich výletů, ještě jsem se hrozně chtěla podívat do starého přístavu právě nad Comportou. Jmenuje se Porto Palafita da Carrasqueira. Jsou tu staré loďky a dřevěná mola. Když jste tu ve správný moment, tím myslím, že není zrovna odliv, tak pořídíte nádherné fotky. Nicméně ze Setúbalu je to autem celkem daleko, protože musíte objíždět celou zátoku. Takže jsme to s Arturem vzdali, ale třeba se tam jednou podívám :-). 

porto palafitico da carrasqueira
 
To jsou mé tipy na výlety v okolí Setúbalu a teď se snad v dohledné době vrhnu na zpracování návštěvy Lisabonu :-)