Jak jsme získali kartu Navegante a kam všude s ní můžete cestovat

_uvodni-fotka

Uvažovali jsme nějaký čas nad tím, že bychom v Portugalsku strávili o něco delší dobu, než na kterou běžně jezdíme. Chtěli jsme vyrazit na měsíc, tak jsme v únoru začali hledat ubytování. Přes Airbnb se slušné letní bydlení dalo sehnat s výraznou slevou právě tím, že se ubytujete na delší čas. Pak jsme to ale nerozhodli a dali to k ledu. K plánům na dovolenou jsme se vrátili až koncem května, a to už byl problém sehnat ubytování na měsíc. Nakonec jsme našli apartmán v Lisabonu za cenu okolo 23 tisíc na tři týdny. To byla sice v únoru na Airbnb cena na měsíc, ale i tak jsme si řekli, že na tři týdny je to dobré. Našli jsme to na booking.com a na základě této rezervace jsme si koupili letenky. Jenže pak se zjistilo, že poskytovateli ubytování někdo hacknul účet i s velmi dobrým hodnocením a prodával tak neexistující službu, která se tvářila cenově velmi přívětivě. Booking nás v tomto ohledu zklamal, protože pomoc z jeho strany při hledání nějaké alternativy byla nulová. Řekli, že to budou řešit, že se nám někdo ozve, a úplně se na to vykašlali. My teda naštěstí nezaplatili žádnou rezervaci. Museli jsme si tedy najít nové bydlení. Nakonec jsme se rozhodli, že s dvouletým Arturem strávíme dva týdny v Setúbalu v blízkosti nádherných pláží a pak ještě týden v rušném Lisabonu. 

zastavka-autobusu

Když už jsme měli ubytování a letenky, začala jsem řešit, jak se tam budeme přepravovat. V blízkosti Setúbalu jsou totiž nádherné pláže v přírodním parku Serra da Arrábida, kam se ale v letní sezóně dostanete pouze autobusem. Zároveň jsem si říkala, že bychom mohli podniknout pár výletů po okolí - Palmela, Azeitao. A pak samozřejmě, že využijeme hromadnou dopravu v Lisabonu, protože jsme Arturovi nevzali kočárek :-). Do kočárku tou dobou chodil spát už jen na dvě hodiny, a to ne každý den. Navíc náš kočárek není zrovna malý golfáč, tak jsme se rozhodli se s ním netahat a místo toho jsme na spaní zabalili hamaku. 

Hledání dopravy mě tak dostalo na stránku navegante.pt. Je to nový systém dopravy v Lisabonu a okolí. Je do něho zapojena velká část dopravců. Existují dvě karty - nepřenosná karta s vaší fotkou a nebo jen karta na občasné využití bez fotky, kam si nahráváte koupené jízdy. Dřív v Lisabonu fungovala papírová kartička Viva, kterou jste si koupili a nahrávali na ni jízdy. Tu dnes postupně nahrazuje právě karta Navegante. Nicméně my měli zájem o kartu s fotkou právě proto, že jsme se rozhodli strávit v Portugalsku tři týdny. Chtěli jsme tedy tu, která stála 40 euro. Dalších 12 euro jsme měli dát za vyřízení karty ihned na místě. 

carris-metropolitana

Na webu Navegante jsem zjistila, že si lze kartu obstarat online na portálu Viva (portalviva.pt), když máte čtečku na občanky. Tak jsme jí pořídili a ukázalo se, že na webu je jiný problém. Webovka, na které se mělo požádat o kartu, nám nešla otevřít, protože to vyžadovalo stažení Java a i přes následování všech pokynů prostě stránka nefungovala na žádném počítači. Tak jsem to vzdala. A našla jsem si, že existují automaty, které vám vydají kartu na počkání. Není jich mnoho ale jsou. Jmenují se Pontos Navegante. Jeden takový automat byl i v Setúbalu. Původně měl být v obchodním centru Allegre. Tam jsem ho ale nakonec nenašla, protože ho přemístili na nádraží Interface Transportes Setúbal. To jsem se dozvěděla na jejich facebookových stránkách. 

Nakonec jsme ale stejně z letiště jeli do Setúbalu půjčeným autem od Europcar, protože při představě, že se všemi kufry a Arturem někde v centru Lisabonu řešíme kartu na hromadnou dopravu, na mě šly mdloby, Auto jsme měli půjčené na tři dny a mohli jsme tak mrknout na místa, kam je problematické dostat se autobusem, a taky jsme navštívili vinařství Filipe Palhoca, ale o tom až v nějakém dalším článku. Teď zpět ke kartě. 

Pontos Navegantes automat jsem našla před kanceláří, kde přijímali žádosti právě na karty Navegante. U automatu mě pomáhala jedna místní slečna, co čekala frontu na přepážku a uměla trochu anglicky. Jenže po chvíli prohlásila, že to nefunguje, nejspíš proto, že v automatu nejsou doplněné karty. A že mám prý vystát frontu na přepážku. Tak jsem ji poslechla a stála jsem asi 40 minut frontu na přepážku. Když na mě konečně přišla řada, tak mi paní na přepážce vysvětlila, že tyhle automaty nepřečtou jinou občanku než portugalskou, protože my máme čip na občance jinde. Tak jsem na chvíli propadla depresi, že prostě kartu nezískáme. Dala mi ale formulář, který jsme měli vyplnit a nalepit tam fotku. Tu jsme samozřejmě neměli, protože jsme počítali s tím, že fotku nepotřebujeme, že si jí automat načte z občanky. 

Tak nás čekalo hledání fotobudky. Kde ji najdeme, nám poradili rodiče na dětském hřišti v parku Bonfim během toho, co si tam Artur hrál. Budka byla kousek nad nádražím, akorát jí někdo ukradl závěs :-). Takže naše fotky na kartách stojí fakt za to :-). Formulář i fotky jsem měla, tak jsem vyrazila znovu do fronty, která během mé nepřítomnosti neopadla. Při čekání jsem vypozorovala, že pokaždé, když se někdo snažil použít automat, zaujal celou frontu a všichni sledovali, jestli se nově příchozímu zadaří. Nepovedlo se to za tu dobu ani žádnému Portugalci. Z komentářů na Facebooku jsem dopředu věděla, že automat je často nefunkční, protože tam na to spousta lidí nadávala. Nefunguje prý třeba i týden v kuse. Po víc než půlhodině se na mě dostala řada. Doufala jsem, že to budu moct řešit se stejnou paní jako předtím, ale vyšel na mě pán. Výhodou bylo to, že uměl alespoň o trochu víc anglicky. Vzal si formulář a začal se divit, že tam nemám uvedenou adresu v Portugalsku ale v Čechách. Tím mě trochu znejistěl, protože v místní infocentru mně paní řekla, že ty karty s fotkou se vydávají jen rezidentům, přestože já jsem se na webu ke kartám dočetla, že pro vydání není nutná adresa v Portugalsku. Pán naštěstí jen nechápavě zakroutil hlavou, proč teda tu kartu chceme, když tam nebydlíme, a vystavil nám ji. Když jsem držela karty v ruce, tak to pro mě byl jeden z největších úspěchů našeho výletu. Zvládla jsem totiž komunikovat svojí příšernou portugalštinou :-)

tramvaj-cislo-28

Na kartu jsme si nechali nahrát měsíční tarif Navegante Metropolitano. Díky tomuto tarifu vám platí karta i na hodně široké okolí Lisabonu. Z těch známých míst můžu vypíchnout právě Setúbal nebo třeba Sintru, Cascais. Dojedete také do příjemné rybářské vesničky Sessimbra, můžete si prohlédnout jeden z největších paláců v Mafře nebo se můžete jet vykoupat na přírodní pláže Costa da Caparica na protějším břehu Lisabonu, které se táhnou směrem dolů až k Lagoa da Albufeira a dál. Autobusem se dostanete v Setúbalu na zmíněné pláže v národním parku Serra da Arrábida (Praia do Creio, Praia da Figueirinha, Praia da Arrábida, Galapos, Galapinhos…).

praia-Galapos

Na kartu se bohužel nedostanete na poloostrov Troia, který se nachází přímo naproti Setúbal. Společnost Atlantic Ferries provozující trajektovou linku se totiž nedohodla se společností Navegante na podmínkách. Chvíli to vypadalo, že jednání budou úspěšná, ale nakonec to bohužel neklaplo. Cena trajektu na Troiu Catamaranem je 8,4 euro (září 2022) a platí se jen cesta tam ze Setúbalu. Zpět žádnou jízdenku nepotřebujete.

Dál se ale také dostanete na kartu autobusem z Cascais nebo ze Sintry  na Cabo da Roca, nejzápadnější cíp kontinentální Evropy. V okolí Setúbalu pak můžete autobusem navštívit Palmelu, malebné městečko s velmi zachovalým hradem v samém centru stejnojmenné vinařské oblasti. Zajet můžete také do městečka Azeitao, které proslavily hlavně místní sýry. A najdete tu také muzeum vinařství José Mária da Fonseca, kde v závěru prohlídky ochutnáte jejich speciální dezertní víno Moscatel de Setúbal. O trochu horší spojení v tom smyslu, že tam autobusy jezdí málo často, je do Sessimbry

V Lisabonu karta platí na všechny staré i nové tramvaje (neplatí na červenou turistickou tramvaj), autobusy a i na místní lanovky (elevador Glória, Santa Justa, Bica, Lavra). Ceny dopravy v Lisabonu, pokud kupujete jednotlivé jízdy, byly v září 2022 takové:

metro - 1,5 euro 
autobus - 2 eura
lanovky Glória, Bica, Lavra - 3,8 euro 
lanovka elevador da Glória - 5,3 euro se vstupem na vyhlídku (pozn. vrchní vyhlídka byla v době naší návštěvy nepřístupná, na druhý nejvyšší ochoz se dostanete také bez výtahu pěšky z Largo do Carmo a nemusíte dole stát tu obří frontu ) 
jízdenka na 24h na autobus a metro - 6,45 euro 
jízdenka na 24h na autobus, metro a vlak - 10,70 euro 

tarify-jizdneho-v-lisabonu

Pro porovnání karta Navegante na měsíc jen pro oblast Lisabon vyjde na 30 euro. S tím, že 12 euro dáte za vystavení karty okamžitě. Případně se dá na kartu počkat a pak vyjde na 7 euro. To se ale při kratších pobytech určitě nevyplatí. Karta Metropolitano pak vyjde na 40 euro. Celkem fajn variantou, jak poznat Lisabon, je Tuk Tuk tour. Místní průvodci vám zodpoví většinu otázek a máte to tak s autentickým výkladem. S řidičem můžete za jízdy konverzovat, a co jsem tak vypozorovala, tak se lidé dozvědí spoustu zajímavých informací. Ale asi záleží na jakého tuktukáře zrovna narazíte ;-). Tak příjemné cestování.

tuk-tuk-tour